Je samozřejmostí, že bylo na ostrově od pradávna nejvíce rozšířeno pastevectví a zemědělství, které hrálo vždy důležitou roli v ekonomice ostrova. Obyvatelé se živili mlékem, medem a masem. Skutečný rozmach však zemědělství zaznamenalo po druhé světové válce, kdy Američané v rámci pomoci UNRA nasadili velké množství DDT, aby vyhubili komáry rodu anopheles, kteří byli hlavními přenašeči malárie. Dělo se to současně s vysoušením bažin, a tak v zemědělských oblastech, které byly dříve takřka neobyvatelné (např. oblast St-Florent), se začalo s intenzivním využívání zemědělské půdy. Současně se začali budovat zavlažovací systémy, vodní rezervoáry a přehrady. Prudký nárůst produkce byl zaznamenán v polovině padesátých let, kdy ostrov zasáhla imigrační vlna alžírských Francouzů, kteří byli zvyklý obdělávat půdu ve zcela jiných podmínkách. Začala se zvyšovat produkce obilí, začalo se se zakládáním nových vinic, zintensivnil se chov dobytka. V současné době se na Korsice podařilo vyšlechtit nové druhy mandarinek (clementine corse), broskví, oliv, citrusů a poslední dobou se začalo experimentovat s pěstováním kiwi. Hlavní zemědělské oblasti jsou na východě ostrova, v oblasti mezi městy Bastia a Porto-Vecchio, na jihu v oblasti Figari a Sarténe, na severozápadě v oblasti Calvi a Balagne a na severu

v oblasti Patrimonio a Nebbio. Také chov dobytka se mnohonásobně zvýšil. Chovají se krávy, ovce, kozy a zejména prasata. Maso se zpracovává přímo na ostrově a masné výrobky se přepravují na kontinent, kde jsou velmi žádané. Obdobná situace je se sýry a s produkcí vína. Na pevninu se také expedují ústřice a další druhy podobných živočichů, protože v slaných jezerech východního pobřeží vznikly speciální farmy, kde se v mělkých vodách obdivuhodně zvýšila produkce, a to i přesto, že chov je závislý na mnoha přírodních podmínkách. Závisí především na čistotě vody, koncentraci soli nebo na eliminaci chorob, ale také na bouřkách, přírodních katastrofách či náhlých poklesech teplot. Protože korsická jezera splňují tyto náročné podmínky potřebné k chovu, roční produkce se zvýšila na více než 1000 tun.

Těžký průmysl se na ostrově nevyskytuje. Ještě v minulém století se zde těžily různé nerosty, které se na zpracování přepravovaly do Evropy, ale bui už jsou ložiska vytěžená nebo jejich těžení není ekonomicky zajímavé. Proto stále více Korsičanů je zaměstnáno ve službách, které díky vzrůstajícímu zájmu turistů o návštěvu ostrova zažívají nebývalý rozmach. V posledních letech přibývá staveb hotelů a turistických objektů, ve městech a na plážích se budují nové restaurace a bary, mnoho obyvatel pronajímá své domy, ve městech vyrůstají nové supermarkety a dělá se vše proto, aby se každý návštěvník města cítil na Korsice jako doma. Nicméně pořád existují ve vnitrozemí oblasti, kde se čas jako by zastavil. Zdejší obyvatelé zde žijí stejným způsobem jako jejich předkové. Pokud se vypravíte do hor, nezapomeňte navštívit některou bergeries, kde můžete ochutnat domácí speciality a vychutnáte si jedinečnou atmosféru dávných časů.
Korsika má také poměrně dobře zavedenou leteckou dopravu. Po válce byly vybudovány a zrekonstruovány zdejší letiště, takže ten turista, který dává přednost pohodlnějšímu letadlu se na ostrov bez větších problémů dostane. Jde však hlavně o chartrové lety do různých míst Evropy, hlavně do Francie, i když například Air France, British Arways nebo jejich dceřiné společnosti zavedly na ostrov pravidelné linky.
Korsika momentálně disponuje 4 většími letišti, které jsou v Ajaccio, v Bastia, v Calvi a ve Figari na jihu ostrova. český turista má smůlu, protože na ostrov se dostane pouze s mezipřistáním v Paříži, Nice nebo ve Frankfurtu a cena letenek není nijak levná záležitost. Nejlevnější se pohybují v rozmezí 10.500 – 14.500 Kč a záleží na místě přistání. Osobní námořní přeprava je používána ve větší míře než letecká. Na Korsiku můžete cestovat z Francie, a to jmenovitě z Marseille, Toulonu nebo z Nice nebo z Itálie, a to z Janova, Savony, Livorna nebo ze Sardinie. Také obchodní přeprava zažívá konjukturu. Korsika však byla důležitým obchodním místem už za římanů, kteří si jak první uvědomili strategickou polohu ostrova,ale až Pisané a Janované udělali hlavně z Bastia důležitý obchodní přístav díky malé vzdálenosti od italských měst.